Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Co znamená sedět a mít sluchátka v předcpané MHD? Neslušnost?

Není divu že většina lidí, ať už dojíždí nebo zde žijí ve městě, jako je Plzeň, Praha, Ostrava a další, cestuje se sluchátky. Chceme se odpoutat od reality. Nikde totiž není člověk sám a všude je ve společnosti lidí, ať už je to v tramvaji, metru, vlaku, v obchodě, v práci, v restauraci, na ulici nebo třeba i na toaletách. Jednoduše řečeno město je jedna velká koncentrace lidí. Toto uskupení lidí, tvoří vizi dokonalosti, ale pravdou je, že má i spoustu nedostatků, ale to teď rozebírat nechci.

Sluchátka, někdo je vidí jako kabel, někdo jako relax, nadhled, kouzlo neviditelnosti nebo třeba závislost. Všechno ale záleží na úhlu pohledu. Pro mě znamenají štěstí. Jsou totiž zprostředkovatelem hudby a ta jako jediná mi pomáhá pochopit sama sebe a vykouzlí mi úsměv na mé často zamyšlené tváři. Můj úsměv je ale také občas dost rychle zmražen, protože spousta lidí si myslí, že se sluchátky člověk neslyší. My, kteří používáte sluchátka, chápeme, že někdy je tomu právě naopak a dozvídáme se věci,…
Nejnovější příspěvky

Začnu od sebe

Běžím, běžím, utíkám,
každý den je pro mě darem.
Často stejně naříkám,
proč se nespokojím s barem?
Pak si uvědomím jednu věc,
že jsem to vždycky já,
kdo není tím, kým se zdá.
Běžím, běžím, nedýchám,
nestíhám žít teď a tady,
protože moc pospíchám.
Proč nezkusit cizí rady?
Pak si zas uvědomím další věc,
že jsem to opět já,
kdo tápe a komu vůle upadá.
Běžím, běžím, zastavuji,
konečně nacházím pochopení.
Svůj směr teď upravuji
a lámu své zřejmé zaslepení.
Teď vím jistě jednu věc,
že jsem to pouze jenom já,
kdo své štěstí ovládá.

Něco mezi láskou a mnou

Procitám k lepším zítřkům,
kdy dočkám se více lásky.
Celý svět mě úplně pohltí
i bez jakékoliv trapné sázky.
Já jsem ty a ty jsi já, je to skutečnější než se zdá.
Někdy stačí kraťoučký mžik
a daná osoba tě něčím upoutá.
Máš potřebu jí za to vzdát dík,
ačkoliv nevíš proč, bouři rozpoutá.

Bouři pocitů a myšlenek,
které mají sílu dopingu. Najednou je všechno možné a to i bez úmorného tréninku.

Největší moc máme my sami

Spusta lidí v zoufalosti končí svůj život sebevraždou, ale okolí si často myslí, že daná osoba měla vše a byla úspěšná. Člověk není úspěšný a šťastný podle vnějších měřítek, ale podle svých pocitů. Když se cítíme dobře máme pocit, že neexistují hranice nemožného, proto nejde o úspěch, ale o naše pocity. Radost, smutek, láska, zlost, všechno jsou to pocity, které řídí náš vlastní svět, proto život je uvnitř nás samých a nehledejme ho všude kolem.

„Úspěch není klíčem ke štěstí. Štěstí je klíčem k úspěchu.” 

Albert Schweitzer (kniha Moc - Rhonda Byrne)

Kroky štěstí

Kráčet hrdě světem se svým já.
To je štěstí!
Ne, není to jen náhoda.
Znamená to být šťastným.
Presměrujme naší pozornost,
na to co milujeme.
Dostaňme to, co si zasloužíme
a postavme si k tomu další most.
Nejde o to mít peníze,
chce to nastolit mír v duši.
Čekáme na klid do důchodu,
kdy je čas cestovat a jíst suši.
Omyl, vše co potřebujeme máme na dosah,
tak blízko že to přehlížíme.
Plňme si sny teď, důchodu se nemusíme dožít.
Vyjadřujme vděčnost, ať se životem jen neplížíme.

Tajemství blokují náš život

Má-li člověk tajemství tak lže. Lže sobě nebo okolí. Smutné je, že většinou kvůli strachu ze sebe samého. Popíráním se vlastně přiznáváme. Propírání jen první fází přijetí pravdy. Sveříš -li 1 tajemství denně, život se časem stane jednodušším. 

„Zatímco ztrácíme svůj čas váháním a odkládáním, život utíká.” Seneca