Nevím... Nevidím totiž dál než za poslední val. Ta cháska lidí, co tam prý vidí, je jen soumrak předpovědí. Nevím ... Věřím, že s cizím peřím přichází i cizí režim. A jestli ne, pak je mé srdce nestranné.
Nejlepší zážitky jsou chvilkový Jsou jemný a ostrý jak Jalapeños na špičce jazyka. Jsou vločkami z Mrazíka, co nemůžou naříkat. Jsou zábleskem okamžiku, když stiskneš u nových dveří kliku. Jsou neuchopitelný jako v atmosféře plyny. Jsou esencí všeho . Ale kdyby byly jen o vlásek delší, přemístily by se tam, kde ty nejsi. Neboť by nebyly nejlepší, ale pouze zdejší veteší.
Naše iluze nechtějí zmizet A tak se ptám, jak vlastně vypadám, a jestli ten šrám, co mám je jen jazykolam či boží dar. Naše iluze nechtějí zmizet a tak se ptám.. Zda se zaprodám nebo snad ten zmar se promění v katamarán světla a já poznám ve tmě svého bratra . Naše iluze pak mohou splynout a nechají nás v klidu zhynout v bublině hojnosti s vědomím, že svět se už nepomstí.
Jsou činy kterých budu litovat pořád, jsou to ty věci které mi vážně mrzí. Slova omluv jsou jen pouhou frází, protože jsem jen potrhlý neřád. Omluvit se je jedna část, ale odčinit to je věc druhá. Mám pocit, že to byla past, že moje duše před tím zdrhá. I kdybych se omluvila tisíckrát, nic to nezmění. Má duše je plná velkých ztrát, chci žít, ne jmění. Tak už sakra věřte mi, chci žít a mít nohy pevně na zemi. Protože nesoudím, protože nepiju a nekouřím. Jenže se už nesměju, chci jít ven a nesedět v uzavřeným studiu.
Letošní voda se trošku zvrhla v předhánění v tom, kdo vymyslí lepší, vtipnějsí, ale pravdivý rým na jakéhokoliv člena naší party. Z hecu jsem tomu dala pár akordů a vzniklo z toho tohle. Všichni jsme se hodně pobavili, což je vidět i na videu. A třeba to pobaví i vás, to posuďte sami. Zvuk šílenej, ale video docela ujde ;)
Termín: 19.8. - 27.8. 2018 cesta: Bijelo Polje --> Kolašin, den v Baru a den v Bělehradu - přes National park Biogradska Gora (výstup na Crna Glava 2319 m n. m.) - cca 70 km, 5 dní terén, krosny (cca 28kg) účast: Barča, Já, Klárka, Majda, Vítek Celkový souhrn: Cesta do Černé Hory - video Předchozí část: Cesta do Černé Hory 5. část - dny v horách 24.8.2018 Po ranní každodenní rutině jsme si naší trasu zkrátili přes louku a pokračovali po cestě, která vedla přímo do města Kolašin. Když už jsme měli celé klesání skoro za sebou, dali jsme si ještě v lese oběd, a pak jsme vylezli kolem něčí zahrady na silnici, kudy vedla naše červená stezka. Bylo zajímavé, že moc obydlí nemělo ohrazenou zahradu, a tak jsme si dovolili vzít si pár ostružin, kterým nešlo odolat, protože se u pěšiny úplně nabízely. nelze projít bez ochutnávky, ostružiny velké jako kaštany První obchod jsme vzali útokem po pěti dnech v horách a dali jsme si nanuka a pivo jako de
Komentáře
Okomentovat