Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z duben, 2015

Přestože

Přestože vím že musím,
nechce se mi.
Jako rybičce ve vaně,
čekající na smrt oddaně.

Přestože sebevíc chci,
nejde to.
Stejně tak se nehnou oblásky v Labi
jako mizející rozteklé červánky na nebi.

Motivace

Ztrácím se mezi stíny,
když klesám na dno.
Pochází totiž z hlíny
a mě začíná být chladno.

Proměnit dno na vrchol
není nemožné, ale je to dřina.
Ovšem neočekávej film z kina
Happy endem není TJ Sokol.

Zákeřný soucit mě dokáže srazit,
ale nesmím se jak živoucí mrtvola plazit.
Prohrané vítězství je souhra okolností,
rozhoduje o tom kdo se stane osobností.

Sliny

o přestávce:

Já: „Ty vole Radouši já jsem si asi flusla na mobil a nejde to dolů... :D”
Radouš: „No vidíš, ty máš zázračný sliny. Bys mohla stavět baráky.”
Já: „To těžko, to je po tom tvarohu, co jsem měla na svačinu.”
Radouš: „Aha no, ale stejně by fungovaly ...”

_______________
Radouš = Radka
Já = Peddy
Někdy bych vážně chtěla vědět, co si druzí myslí.

Hokej

Ta krásná hra v rychlosti,
dokáže jiskru zapálit.
Někdy však zpočívá v tvrdosti,
když jeden druhého chce napálit.

Pruhované nemá nikdo v oblibě,
možná proto, že rozdávají tresty.
Každý zápas vypadá podobně,
góly, bitky které nejsou ze msty.

Přesto je každý jiný,
stejně tak není gól jako gól.
Vítězství je zážitek silný,
však jinak to vnímá proti pól.

Hlad

Každý asi zná chvíle neovladatelného křiku těsně po skončení hodiny.
o velké přestávce:

Radouš: „Já se fakt asi už z těch učitelů zblázním...ÁÁÁÁÁÁ...”
Já: „ÁÁÁ...ÁÁÁÁ...ÁÁÁ”
Radouš: „HOVNO,HOVNO HOVNO,...”
Andy: „Já mám hlad!”

________________
Radouš = Radka
Já = Peddy

Záleží...

Nezáleží na mně.
Záleží na mém zdraví,
jestli mě život baví.

Nezáleží jen na mně.
Záleží na ostatním lidu,
jestli budeme žít v klidu.

Nezáleží na mě jako jedinci.
Záleží na celém národě,
jestli politika je v pohodě.

Rozkaz mami

Samozřejmě jako každý správný student, tak i já se spolužačkou dáváme vždy pozor a děláme jen to, co se po nás chce...

Radouš při hodině Aj dělajíc maturitní otázky ze Zsv a zárověň poslouchajíc metal:

učitelka: „No samí hezcí představitelé... (Tomáš Akvinský,...)
Ježiši ještě lepší.” (vidíce puštěnej kvalitní metal na YouTube a Radoušovo sluchátka) učitelka: „Koukej to vypnout!” Já: „Jo Radouši.”
Radouš: „Ano matko!”

_______________
Radouš = Radka
Já = Peddy

Tělesná stávka

Snažím se zlepšovat,
ale něco mě brzdí.
Chtěla bych se bavit,
ale nemoc mě drží za zdí.

Přestože se přejídám ovocem,
chutná jako kdyby nemělo vitamíny.
Účinek také nepociťuji,
připadá mi, jako bych měla tělo z hlíny.

Při sportu se cítím lépe,
ale umím předvádět lepší výkony.
Pohyb mi pomáhá,
ale mé ego chce sklízet poklony.

Národ

Každý pravý Čech,
na zahradě hubí mech.
Nakupujem ve slevě,
sušenky jíme jen v polevě.

Při fotbale křičíme,
„Kdo neskáče není Čech!”
Hlasivky tím mučíme
a pak chytáme druhý dech.

Biatlon

Pět ran a  zbraň,
Hůlky a lyže,
střelba ve stoje v leže.
Startovní číslo a v mysli čisto.

Sníh mráz a vločky,
v tomto sportu lítaj kačky.
Vítr, slunce a sněžení,
to je to pravé koření.

Výdrž

Dochází mi dech,
Cítím se jak vyfouklý měch.
Ovšem oddanost mě drží,
za každé situace ikdyž sněží.

Nemůžu udělat další krok,
ale nechci čekat další rok
na šanci stát se mistrem.
Vždyť neprocházím ani bistrem.

Dávám tomu všechno i moji tvář,
pak za bolestivou sílu pláči na polštář.
Není to lehké ale to je dobře
protože to moji vůli odře.

Čím víc se odhodlávám
tím více srdce dávám.
Časem se ukáže,
kdo má nejvíce kuráže.

Nechci snít svůj sen.
Chci se Ho dožít jen.
Miluju každou novou výzvu.
Zkušenost která mi ponechá jizvu.

Píšu svůj osud tehdy,
když hledám jahody,
které rostou pouze
ve výšce na obloze.

Rovnováha

Přestože někoho neporazíš, můžeš být vítěz.
Stejně tak u zámku nemusí být řetěz.
Dostat se na vyšší úroveň, je vítězství.
Pak je jedno jestli tě potká neštěstí.

Protože se dokážeš vyrovnat sám se sebou.
Přestože na tebe ostatní lidé klidně serou,
když máš rovnováhu v duši,
rozumějí všemu správně tvoje uši.