Sbohem budoucnosti.

Chodíme po lese, nevnímáme krásu.
Krásu, která je zranitelná, nemá ochránce.
Poskytuje nám vše k přežití a my řešíme rasu,
Řešíme původ, a divíme se té skládance.

Vždyť, lidstvo je složené z různých osob,
je to jedno, když předchůdce všech byl lidoop.
Kam se ten svět řítí,
bez jídla budem v řiti.

Soudíme se navzájem,
hele ten udělal tohle a ten tohle.
Byt nebo radši pronájem?
Jsme si rovni, tak ber na to ohled.

Peníze jsou pomíjívé,
stejně máme všichni totožný konec.
To zjistíš i ty detektive,
zazvoní ti totiž taky stejný zvonec.

Hloubáme nad svými problémy,
ač ničíme si životní prostředí.
V hospodách se stáváme bohémy,
druhý den jsme na svět škaredí.

Což se aspoň chvíli nemůžeme zajímat o přírodu
a né o svůj vzhled?
Těžko protože se radši budem věnovat rozvodu,
ohlížíme se zpět a né vpřed.

Jak dlouho ještě takhle budeme přežívat?
Zeptejme se každý sám, jestli se ohlížíme na okolí.
Lidé se nestarají, chtějí si jen užívat,
ale nějaký ten kompromis udělat přece nebolí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bez ohledu

Pravdivá lež

Paranormal Activity u mě doma