Pohyb

Nic neoceníš více,
jako čistou vodu,
kdyz týráš plíce.

Dech se ti zrychluje,
a srdce se rozbušì,
ale mozek hapruje.

Prý že to bolí,
a jeho příkazem je konec,
ale vůle ti to dovolí.

Po překročení hranice,
si věříš, že dokážeš všechno,
třeba i v postavení pramice.

Pokračování je droga,
potřebuješ vice pohybu,
časem tě nedožene ani doga.

Když to dokážeš,
dostaneš svůj život na jinou úroveň,
a svoje chyby umažeš.

Minulost tu nesmažeš už nikdy,
přesto můžeš odčinit své přešlapy,
litování je k ničemu, změn se, tak kdy?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bez ohledu

Pravdivá lež

Paranormal Activity u mě doma