Přeskočit na hlavní obsah

Závislost

Když už je člověk tak zoufalý,
že nemá čím se uklidnit,
nedokáže hlavu vylidnit,
pak se jeho život zahalí
do trezoru z oceli.

Nepustí k sobě realitu,
aby nebyl znova trýzněn,
a zklamán z cizí přízně.
Vidí jen důvěru rozlitu
a nechce patřit ke světu.

Začne to nádhernou úlevou
pak přijde nešťastný zvyk
a mysl uklidní už jen další styk.
Přátelé přicházejí s prodlevou,
ale už pohrdáš i jejich důvěrou.

Nelze to jen tak zastavit,
dokud sám neuvěříš,
že závislost je mříž,
co tě dělí od těch lokalit,
které mohou pravdu odhalit.

Jediná cesta z kruhu ven
je odolat tomu pokušení,
co ochromí srdeční bušení.
Získat zpátky svůj sen,
který spolkne každý den.





Komentáře