Dvojník

Chtěla bych naleznout to snění,
kdy všechno krásný zdá se.
Zažít to dokonalé souznění,
když vyřkneš to samé, zase.

Setkat se pohledy a vědět,
to co máme na mysli.
Běžet časem a přitom sedět,
jen své srdce pošli.

Přátelství to je to co nás pojí,
když jsme spolu hodiny ztichnou.
Až teď poznávám pravou duši mojí,
ať nespravedlnost a výčitky zhynou.

Plujeme realitou, každodenním spěchem,
už žádné dohady jen nesmyslné hádky.
Chci tě znát i s tvým posledním dechem,
všechny dny se stávají společnými pátky.




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ne přímo stupidní

Cyklovýlet po turistické trase

Strach je odvaha jít dál

Vandr kolem Kosího potoka

Slepota, o(d)světa