Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z srpen, 2016

Stárnutí

Jako si nechtějí přiznat rodiče,
že jejich děti se stávají dospělými,
tak i My děti si neuvědomujeme,
že Naši také stárnou.

Jako berou rodiče své rodiče,
tak ani My sami se necítíme dospělými.
Zvykli jsme si a nerespektujeme,
že všichni stárnou.

Jak léta plynou tak roky míjí,
a tak zapomínáme na náš věk.
Náš drahý čas je odnášen větrem,
aby jsme žili.

Šiř pohodu a budeš v pohodě

Recept na spokojený život je jednoduchý, ať děláš cokoliv, dělej to s láskou a okolí Ti to vrátí.


„Když přijde na to, abych se podělil, cítím lítost, když si ale uvědomím, co všechno dostávám, rychle se pustím do práce, abych to vynahradil ostatním - náhle nacházím skvělou příležitost, jak se odvděčit.”


David K. Reynolds

Myslíš si, že mě znáš?

Čekám na tebe jako den na Slunce,
každý tvůj úsměv mi dodává sílu. Sotva mě znáš, ale to je má šance, překvapivě tě získat a netlačit na pilu.
Máš o mě úplně jinou představu, každé tvé mínění o mě je jen poloviční. Klidně kvůli tobě oceán přeplavu, když budeš chtít, vím, že nejsme věční.
Nemůžu unést, když tě někdo zraní, každá tvá slza mě dohání k šílenství. Jak dlouho bude trvat tohle hraní na to, že mezi námi je jenom přátelství.

Přelud

Sedím u ohně a kolem jsou pražce,
koukám na dno a vidím se ve flašce.
Cítím kolem smrad z asfaltu,
a tak vidím hvězdy z kobaltu.
Jsem vlk samotář,
lehce se zamotáš,
do sítí mých citů,
když hledám identitu.
Píšu další texty, které nikdo nečte
a vím, že mi je stejně někdo vyčte.
Za to, že je publikuji,
za to, že je nemiluji.

Svět jsme My!

Vlastníma očima vidíme svět, který na Nás vytváří tlak a ovlivňuje Nás. Pravdou však je, že to jak svět vidíme záleží na našem chování. Protože naším chováním a prací tvoříme svět ve kterém žijeme.

„Jsme tím, čím si myslíme, že jsme. Všechno, čím jsme, je dáno naším myšlením. A pomocí tohoto myšlení stavíme svět.”
Buddha

Stále hledáš?

Stojí to za to?
Když slýcháš
to je omyl zlato.
Statut věčného přítele
ti svazuje ruce při těle.
Vyliješ si srdce na dlaně
a pak se chováš poddaně.
Držíš se každou chvíli,
a hlavu máš plnou víry.
Že to jednou konečně vyjde
a dotyčný k tobě přijde.

Něco víc

Jdu, ale nevím kam
a časem se propadám.
Srdce mě táhne tam,
kam své city ukládám.
Mám pocit, že to je víra,
v něco, co mi nedá spát.
Mám pocit, že je to síla,
která si chce se mnou hrát.
Je to něco silného
co mě pohání kupředu.
Je to něco daného
asi to je kapitola osudu.